/ Slovník pojmů / Smlouva o smlouvě budoucí /

Smlouva o smlouvě budoucí

Smlouva o smlouvě budoucí dle NOZ

Smlouva o smlouvě budoucí znamená, že se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít budoucí smlouvu. Musí tak učinit po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do 1 roku. Obsah smlouvy je alespoň obecným způsobem ujednán. Povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu vzniká straně zavázané po výzvě strany oprávněné.

Ve smlouvě je nutné specifikovat, která strana je oprávněnou a která zavázanou. Je možné také stanovit, která strana převezme závazek uzavřít smlouvu o smlouvě budoucí. Jestli tuto povinnost nesou obě strany nebo jenom jedna z nich. 

Pokud strana zavázaná nesplní povinnost smlouvu uzavřít, může strana oprávněná požadovat, aby obsah smlouvy o smlouvě budoucí určil soud nebo smluvně určená osoba. K zániku povinnosti uzavřít smlouvu o smlouvě budoucí dochází, pokud oprávněná strana nevyzve zavázanou stranu k jejímu uzavření včas.

Předmět smlouvy o smlouvě budoucí

Musí být pojednán tak, aby strany alespoň typovým označením uvedly, o jaký typ smlouvy se jedná a co bude jejím předmětem, aby nedošlo k záměně s jiným předmětem smlouvy a aby bylo třetím stranám jasné, o který předmět se jedná. V případě smlouvy o budoucí kupní smlouvě je nutné určit jak předmět koupě, tak výši kupní ceny.

Forma smlouvy budoucí

Dle NOZ nemusí mít smlouva budoucí výhradně písemnou formu. Záleží na rozhodnutí smluvních stran, jestli zvolí formu písemnou nebo ústní dohodu

 

 

 

Vaše osobní údaje využijeme pouze za účelem komunikace o zaslané nabídce. Nebudeme vám zasílat newsletter ani vaše údaje nepředáme třetím stranám.
Více o ochraně osobních údajů zde.