/ Slovník pojmů / Pasivní dům /

Pasivní dům

Termín pasivní dům pochází z německého slova Passivhaus a označuje stavbu, která splňuje přesně stanovená přísná kritéria na energetické úspory při provozu domu. Nejedná se o stavební systém, ani o architektonický styl, ale o samostatnou část při navrhování a projektování nemovitostí, ať už jde o novostavby či rekonstrukce. V České republice se pro pasivní dům používá také zkratka PD.

Rozdíl mezi pasivními a nízkoenergetickými domy

Pro nízkoenergetický dům platí v porovnání s pasivním domem méně striktní pravidla úspor energií na provoz. Naopak dokonalejší variantou pasivního domu je tzv. energeticky nulový dům. Tento typ stavby dokáže své energetické potřeby saturovat výhradně z místních zdrojů. 

Jaké požadavky musí pasivní dům splňovat

Pro Českou republiku platí tyto podmínky:

  • vytápění: roční potřeba tepla musí být méně než 15 kWh na m² obytné plochy stavby 
  • primární energie: potřeba všech energií za rok musí být menší než 120 kWh na m² obytné plochy stavby
  • neprůvzdušnost budovy: v případě snížení tlaku vzduchu v budově o 50 Pa (oproti okolní atmosféře) může být maximální infiltrace 60 % objemu vzduchu celé stavby za hodinu.

Konstrukční systémy pasivních domů

  • dřevěné konstrukce: fošinkové a vazníkové
  • zděné konstrukce: keramické zdivo, pórobetony, pěnobetony, vápenopískové zdivo a zdivo z betonových tvárnic
  • cihlové konstrukce

Izolace pasivních domů

Náročné požadavky na izolaci splňují izolační materiály s nízkým součinitelem tepelné vodivosti. Z průmyslových izolací to je například polystyren, skelná a minerální vlna. Z přírodních izolací se jedná o celulózu, slámu, konopí, len a ovčí vlnu.

 

Zajímá vás víc? Spojte se s námi.